tempestas

Vytlač príspevok
Odporuč príspevok
Bookmark and Share PRIDAŤ NA VYBRALI.SME.SK

Stará báseň

Táto báseň je o precitnutí. Môj veľmi dobrý kamarát mi pripomenul, aké to bolo, keď v sebe človek po prvý krát objaví pocit, ktorý v jeho doteraz nostalgickom a smutnom svete zažal svetlo nádeje. Túto báseň som napísala asi tak pred siedmymi rokmi a vtedy samozrejme patrila jednému chlapcovi:)

Jen s tebou

 

V ruce pero a na papíře předemnou jen myšlenky jsou.

V srdci rušno, v mém živote nastala změna…

V nenápadném černém rouše, ale tváři vysmátou

Bloudím ulicemi citů sama, bezejmenná

 

Všechno kol mně teď jiný smysl pojímá.

Všichni, co mně míjejí hledí mi do tváře, překvapeně.

V mém srdci něco roste pořád víc, realitu nevnímá,

Ni čerň noční temnoty, já jen žiji zasněně.

 

Na zemi sedím, polité deštěm a psát se pokouším.

Na zádech cítím mráz, leč vím, že to není tou zimou.

Na žádný z obou možností nevěřím,

Leč opravdu vím, že teď chci být jen s tebou.

 

Konec


básne | stály odkaz

Komentáre

Pozor, na konci je potreba spočítať neľahkú matematickú úlohu! Inak komentár nevložíme. Pre tých lenivejších je tam tlačidlo kúzlo.



Prevádzkované na CMS TeaGuru spoločnosti Singularity, s.r.o., © 2004-2014