Rudé listy padají jak z mé mysli prach,
a já vím, že to jednou ustane.
Nemůžu žít a mít pořád strach,
a jednou všeho konec černý nastane…
A tak zpívám a možná bude mi líp.
A možná mě jednou o tom i lidi přesvědčí.
Řeknou: přestaň už strach mít!
Neplač, protože smutek ti nesvědčí!
Konec
Komentáre
Pekné, spevné...